Pomník Řehoře Mendla č.r. 20358/8-2096
Smetanovy sady
č. parcely 559/2 o. p., k. ú. Nový Jičín – Horní předměstí
Jedná se o žulový pomník s bustou Řehoře Mendla a s figurální alegorickou kompozicí. Monumentální památník k poctě objevitele genetiky je dílem sochaře Josefa Obetha. Mendlův pomník byl vytvořen v letech 1929-1931 pod názvem „V zrcadle stvoření“.
Základem je kašna, z jejíhož středu vyrůstá stylizovaný kamenný květ, před nímž je umístěn žulový podstavec nesoucí Mendelovu mramorovou bustu. Jméno na soklu je napsáno nezvykle – písmena připomínají chromozomy, čímž odkazují na jeho přínos genetice.
Na vrcholu květu stojí dva páry postav. Z přední strany zdravím a štěstím obdařený pár s dítětem v náručí, jimž zespod, zpoza busty, nastavuje zrcadlo další dítě. Oba rodiče do něj shlíží a vidí v něm pokračování svého života v dalším pokolení. Dvojici na druhé straně naopak tvoří nešťastný manželský pár s nemocným nebo možná již mrtvým potomkem u nohou.
Pomník je nejen připomenutím významné osobnosti našeho regionu, ale též ideou genetických principů vývoje přírody a lidstva. Žena a muž jsou zde nositeli nového lidského pokolení se všemi jeho klady a zápory.
Johann Gregor Mendel
Narodil se jako Johann Mendel 20. července 1822 v rodině německy mluvících drobných zemědělců v Hynčicích ve Slezsku (dnes jsou Hynčice část obce Vražné v okrese Nový Jičín). Středoškolské vzdělání ukončil maturitní zkouškou na gymnáziu v Opavě, následovala Filozofická fakulta Univerzity v Olomouci. Z finančních důvodů a na přání matky vstoupil do semináře, v roce 1843 přišel do augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Brně a přijal řeholní jméno Gregor. Poté několik let učil na gymnáziu, dále studoval Univerzitu ve Vídni, zajímal se o fyziku, matematiku, meteorologii,….. . Díky tomu si uvědomil důležitost matematiky a statistiky pro vysvětlování přírodních dějů. Toho později využil během svých pokusů s hrachem. Po smrti opata byl zvolen novým opatem Augustiniánského kláštera a představoval významnou osobnost Brna a celé Moravy. Posledních deset let života věnoval hodně času a energie na spor s rakouskou vládou kvůli zvýšené dani z klášterního majetku. Vážně onemocněl a v roce 1884 v klášteře zemřel.
Ve své výzkumné činnosti se věnoval křížení hrachu a sledování potomstva. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. Své výsledky publikoval v práci „Pokusy s rostlinnými hybridy“. V roce 1869 se mu dostalo jediné pocty za jeho života v odborných přírodovědných kruzích, byl zvolen viceprezidentem Přírodovědeckého spolku v Brně. Téhož roku vyložil na půdě spolku výsledky své druhé práce v oboru křížení rostlin o jestřábnících. Tyto rostliny byly ale nešťastnou volbou vzhledem k jejich atypickému rozmnožování. Mendel tak nabyl přesvědčení, že jím objasněné zákonitosti neplatí.
Mendelův přínos pro biologii byl rozpoznán až po jeho smrti začátkem 20. století. Nejen, že položil základy genetiky, ale jako jeden z prvních použil ve své práci biostatistické metody. Mendel rovněž prováděl od roku 1862 každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. Z třinácti jeho publikací se devět týká meteorologie. Mendelovo jméno nese čestně i první česká vědecká stanice na Antarktidě.
Objekt v památkovém katalogu NPÚ.
Objekt je opatřen QR kódem a nachází se na webu okolonas.eu.
