Přijměte pozvání na vzpomínkovou akci k uctění památky Jana Palacha, která se uskuteční v úterý 16. ledna ve 14:30 hodin na Masarykově náměstí u radnice.
Jan Palach (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha)
Student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po začátku okupace Československa armádami států Varšavské smlouvy. Dne 16. ledna 1969 se zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze.
1969
Ve čtvrtek 16. ledna 1969 okolo 14:30 si v horní části Václavského náměstí v Praze odložil tašku a načichal se přineseného éteru. Pak se polil hořlavinou a zapálil. Hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil svým kabátem uhasit výhybkář Dopravního podniku. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin FNKV a LFH UK v pražské Legerově ulici. Zde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž Palach hovořil o příčině svého činu. V záznamu se zmiňuje o pasivitě lidí, vystupuje proti rozšiřování Zpráv – deníku vydávaného sovětskými okupanty, a požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti. Svůj čin nenazval sebevraždou, ale akcí.
Jan Palach zemřel v neděli 19. ledna 1969 v 15:30, tři dny po svém činu.
1989
V tzv. Palachově týdnu, od 15. ledna do 21. ledna 1989, probíhaly v Praze protestní akce zaměřené proti komunistickému režimu. Jednalo se o předstupeň Sametové revoluce. Veřejná bezpečnost a Lidové milice tyto protesty rozháněly obušky, slzným plynem a vodními děly. Několik představitelů nezávislých iniciativ, například Václav Havel, Stanislav Penc, Alexandr Vondra, Dana Němcová či Petr Placák, bylo kvůli účasti na demonstraci zatčeno a vzato do vazby.
Ocenění
Jan Palach je in memoriam nositelem Čestné medaile T. G. Masaryka za věrnost jeho odkazu, kterou mu udělilo jako prvnímu in memoriam Masarykovo demokratické hnutí.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy převzal za Jana Palacha od prezidenta Václava Havla jeho bratr Jiří Palach v roce 1991.
Památníky
K místům připomínajícím Jana Palacha patří:
- Památník Jana Palacha – expozice Národního muzea v rodném domě ve Všetatech otevřená v roce 2019
- Pomník u bývalého Palachova gymnázia v Mělníku
- Pomník s posmrtnou maskou na budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha
- Pomník Jana Palacha a Jana Zajíce na místě činu na Václavském náměstí
- Pomník upomínající smrt Jana Palacha na budově bývalé polikliniky popálenin v pražské Legerově ulici.
- Palachův pylon u budovy Federálního shromáždění – pravý účel tohoto 30metrového monumentu (pomník J. Palacha) postaveného na přelomu 60. až 70. let se zjistil až v roce 2018
- Dům sebevraha a Dům matky sebevraha – památník u Palachova náměstí na Alšově nábřeží od amerického architekta Johna Hejduka
- Po Janu Palachovi je v Římě pojmenováno náměstí Piazza Jan Palach. Zde byl v r. 1970 umístěn první Palachův památník na světě, bronzová socha představující Jana Palacha mezi plameny
- Pomník od Jana Knoblocha je ve Vevey (Švýcarsko), na břehu Ženevského jezera.
Jeho jménem jsou pojmenována také náměstí v Praze, ve Varně a Lucemburku a ulice v desítkách měst v Česku i po celé Evropě.
